Z lidské perspektivy se vývoj života na Zemi jeví jako plynulý postup od nejjednodušších organismů až k nejvyspělejší formě života, lidem. V bližším záběru je ale celá situace trochu složitější. Vůbec ještě před příchodem hominidů proběhlo na Zemi pět velkých vymírání, během kterých vyhynulo 40-90% všech druhů. Vůbec 99% všech druhů (skupin se společným předkem), které kdy na Zemi žily jsou nyní druhy vyhynulé. To se trochu přimlouvá za pesimismus ohledně hledání inteligentního života na jiných planetách - jednak je totiž nepravděpodobné, že zastihneme mimozemskou planetu zrovna v rozkvětu inteligentní civilizace a jednak je nepravděpodobné, že by se nějaký druh za krátkou dobu své existence vůbec do takové formy vůbec stihl vyvinout.
Na druhou stranu, lidstvo má na planetu velký vliv. Ekolog Allan Savory si například myslí, že až 2/3 zemského povrchu momentálně dezertifikují (mění se na poušť) kvůli lidské činnosti. Tyto oblasti byly v minulosti dlouho pravidelně využívány jako zemědělské plochy, dokud neztratily svou hodnotu živin a zůstaly plochami, které podléhají vydatným srážkám, ale voda z nich se do příštího dne vypaří, protože (kvůli sníženým srážkám :) je zde méně vegetace. Kdyby se nějaká civilizace ve vesmíru vyvinula, je pravděpodobné, že by našla cesty jak odolávat přírodním tlakům. Jenom u lidí se za posledních 70 let počet obětí živelných katastrof (v poměru k populaci) zmenšil více než dvacetkrát, přestože se lidé zatím ani nesnaží nijak záměrně příčinám takových katastrof zabraňovat.
I tak někteří vědci popisují scénaře, kdyby se nikdy nevyvinuli lidé velice extrémně, podle některých stuidií by například již přišla další doba ledová, co ale víme téměř jistě je, že diverzita velkých savců na celé Zemi (s výjimkou Afriky) by byla možná o čtvrtinu větší. I když za největšími vymíráními stojí náhlé přírodní katastrofy, vymírání v holocénu, někdy označované za šesté vymírání, už nejspíš způsobili lovci a sběrači. Populace velkých savců se za 1000 let snížily až o 80%, zmizela někdy i většina druhů.
Kdyby tu ale nebyli lidé, je docela možné, že by podobnou strategii (velké mozky) zaujmul jiný druh. Někteří vědci to přirovnávají například ke křídlům, která se vyvinula u hmyzu, netopýrů i ptáků třikrát nezávisle.
Žádné komentáře:
Okomentovat