S mutacemi genetického kódu je tomu všelijak. Na jedné straně (alespoň částečně) způsobuje rakovinu či stárnutí, na druhé dává prostor evoluci. Ovšem samotná evoluce, to není jen vývoj některých znaků, druh si tím také získá určitou genovou rozmanitost (ta pomáhá stejným způsobem jako biodiverzita: čím rozmanitější les, tím menší riziko hromadné nákazy) – dokonce i některé typy rakoviny jsou přenášené dědičně. Navíc znak, který si organismus vyvine pro jeden úkon se může hodit i pro něco jiného (viz Qartán 7).
Mezi „vedlejší produkty evoluce“
patří i třeba kašel. Ačkoliv byl původně evolučním zákrokem
proti dráždění či ucpávání dýchacích cest, částečně se
také obrátil proti nám a některé viry ho využívají ke svému
šíření skrz populaci.
Dalším příkladem by mohlo být
třeba ovoce a zelenina. Ačkoliv původně sloužily jako zásobárna
živin pro rostlinu, lidé na nich začali „parazitovat“ a
využívat tyto živiny ve svůj prospěch*. Paradoxně právě to
vedlo k jejich rapidnímu rozšíření.
*ale i třeba ptáci
