To, že stav matky ovlivňuje vývoj dítěte
je zákon, podle kterého se každý řídí už jen podvědomě. Nicméně nedávno studie odhalily, že vliv má i stav otce
(hladina stresu, alkohol, dieta) - a vzhledem k tomu, že tělo si dává
běžně velký pozor na to, aby své pohlavní chromozomy předalo do dalších generací bez přerušení (např. protirakovinnými mechanismy),
odhaluje korelace podle výzkumníků záměrný vliv těla na genetickou informaci.
Podobné výsledky přinesla analýza zdravotního
stavu tří generací novorozených Švédu, který v době vln neúrody způsobil také velké fluktuace v příjmu potravy. Ukázalo se, že děti
narozené v době hladu „počítaly“ s nedostatkem potravy a jejich
metabolismy se na to připravily nastřádávání více tukových zásob – údajně
proto, že jejich rodiče dokázali ovlivnit DNA svých potomků. Nemusí jít však
pouze o metabolické procesy – s obezitou silně koreluje také například zvýšená
chuť k jídlu. Princip, na základě kterého to zvládli stále není zcela
objasněn, nicméně dosud znamé mechanismy jsou např. genomický imprinting (viz
Q43) a methylace DNA – přepínání stavu některých genových značek tak, aby
působili pouze, když je to potřeba (také Q42).
V přírodě by mohl tento efekt sloužit jako ochrana před výchylkami v klimatu, které by prakticky mohli
dokonale adaptované organismy snadno vymýtit.
Vůbec genové značky (např. histony –
občasné „shluky“ DNA, které dokáží polymerázu „vyhodit“ z funkce čtení
DNA) slouží k tomu, aby se v genomu neovladatelně nehromadila
zbytečná DNA (Q42).
Některé adaptivní pravěké mutace se ale
naopak vlivem správných podmínek mohou expresovat do plné podoby.
Tyto studie předznamenávají vskutku široké
filosofické důsledky: Jednak že váš
zdravotní stav už není pouze vaší věcí a to, co vnímáme (např. míra výbušnosti,
chuť k jídlu) mohou do určité míry předznamenat již volby našich rodičů. Pak je
to široká debata o tom, kdo je mezi všemi těmi genetickými faktory člověk a jak
by mělo „vylepšování“ probíhat - biologové říkají, že vracíme k Lamarckovi a evoluce odkrývá úplně nový princip vývoje. A pak nám celá věc dává nahlédnout do
neuvěřitelné komplexity spojitosti mezi naší psychikou a tělesnou schránkou.
Žádné komentáře:
Okomentovat